Један дан у Београду

Ranní červánky nad letištěm

Cestou z Kypru domů jsem si dal dvanáctihodinovou zastávku v Srbsku. Ještě jsem tam nebyl, tak proč si nenajít nějakou keš a nevybarvit další zemi?
Navíc se ukázalo, že to byla dobrá aklimatizační zastávka. Zatímco teploty na Kypru při mém odletu byly nad 20°C, v Bělehradu už to bylo tak o 10° míň a o pár hodin později v Praze mi to přišlo, že už pomalu mrzne.

Kypros' Last Gleaming

Poslední den na Kypru. Ráno pomalé vstávání a ještě pomalejší balení. Hotel jsem opouštěl krátce před polednem. S tříhodinovým skluzem už nemělo smysl jezdit do Nikósie, muzeum zavírá v jednu. Letadlo odlétá až zítra ve čtyři ráno, což takhle zkusit navštívit nějaké extrémity - třeba nejjižnější a nejzápadnější bod ostrova?

Den v Limassolu

Výhled z okna.

Dnes nikam (daleko) nepojedu. Prší, je hnusno. Kouknu jen po Limassolu a nejblížším okolí. Až se tedy odhodlám vylézt ven.
Pomalu posnídám, doplním blogy a počkám, jestli se to zlepší.
Už je půl dvanácté a nezlepšilo se to, ale yr.no říká, že po obědě bude svítit sluníčko.
 

Jdeme do hor

Kykkos

Tak zase do hor... Proč? V horách, až úplně nahoře, ne teda přímo úplně na hoře Sněžce, 1952 metrů vysoko, ale o něco níž, tak třinást, šestnáct set, na hřebenech (fakt) se nachází několik klášterů... které mimo sezónu zavírají už tak ve tři, ve čtyři... odpo.
Kdyby nebyly ty keše. Je to mor! Z hodinové cesty z Limassolu na Sněžku se najednou stane cesta více než čtyřhodinová. Pravda, člověk vidí pár zastrčených kostelíků, krásné vyhlídky, středověké mosty utopené hluboko v údolích, poučí se o geologii ostrova, ale...
Ale když dojí oběd, kouká, že je půl třetí a do nejbližšího kláštera je to ještě přes půl hodiny kroucení volantem. No, prostě, ve čtvrtek jsem kromě přírody nic nestihl. :-(

Buridže-dó

Dnešní titulek by taky mohl být Cesta do hor, leč - díky geokešinku - se ukázalo, že hory v kyperském pojetí znamenají "mosty". Hodně. Mostů.
Nicméně hlavním cílem dnešního výletu byla hora Olympos, kyperská Sněžka, jak jí prý říkají - Χιονίστρα (což ale zase Google Translate přeloží jako "omrzlina").

Výlet do Nikósie

Pánové uklízejí provaz, který odděloval
jásající dav od jásajícího průvodu.

Hlavní město Kyprů, známé jako Nikósie je zvláštní tím, že se jmenuje úplně jinak - Λευκωσία (Lefkosía) resp. Lefkoşa [lefkoša]. A taky že je rozdělené na dvě části, jižní, co vypadá bohatě a evropsky a píše se tam matematickými značkami, severní, takovou špinavou, chudší a vybydlenější, a tu úplně rozbitou, nebydlenou, nataženou do délky mezi ostnatými dráty (i když tohle je spíš ten anglosaský razor wire), která ty dvě odděluje a smí do ní jen autorizovaný personál OSN. A na vyhrazených místech také lidé, co jdou ze severu na jih nebo naopak.

Výlet do Pafosu II

I zde možná, ale fakt jen možná, přibyde nějaké povídání.

Přistávací plocha pro vrtulník, kdyby se v tunelu něco stalo.