sobota 28. března 2015

Den v Limassolu

Výhled z okna.
Dnes nikam (daleko) nepojedu. Prší, je hnusno. Kouknu jen po Limassolu a nejblížším okolí. Až se tedy odhodlám vylézt ven.
Pomalu posnídám, doplním blogy a počkám, jestli se to zlepší.
Už je půl dvanácté a nezlepšilo se to, ale yr.no říká, že po obědě bude svítit sluníčko.
 



Moje typická snídane - kelímek kafe ze
studeného mlíka a dva takové krajíce
(šunka, sýr a "chleba").
No, tak aspoň vám trochu povím, jak se tu živím. Nic moc. Ke snídani dva krajíce chleba se šunkou a sýrem, když mám zeleninu, tak i zeleninu. Totéž pak k večeři, jen bez kafe. A stejně přes den, pokud se tedy nestavím někde na jídlo - dva krajíce k obědu, po jednom ke svačině. A ke druhé večeři slané brambůrky. ;-) S pivem, pokud nebylo už k první a nezapomenu si je koupit.
Většinou se snažím dát si k obědu teplé jídlo, ale ne vždy to vyjde a rozhodně kolem poledně. Někdy si ale něco koupím i víckrát. Piju hlavně Zero Colu, občas si u pumpy koupím plechovku kafe nebo prostě kafe.


Kourion

Kourion je jedno ze dvou měst, která předcházela Limassolu. Obě byla přístavy a obě byla na kopci...
Tohle západně od města, západně od poloostrova Akrotiri.
Nejstarší stavba ve městě - zbytek pyramidky, cca 350 BCE.
To je Ktisis - personifikace přírody, zrození nebo něčeho takového.
V ruce drží etalon římské stopy.
Mozaika se zvířátky, slepičkou, rybičkou, kavkou a bažantem 12°.
Výhled z domu místního mecenáše.

Město mělo i divadlo. Původně celokruhové, ale postupně
zemětřeseními upravené do klasického tvaru.

Tohle je varianta divadla pro slepce.
Vytištěná 3D tiskárnou.

Ne nadarmo se Irsku říká Zelený ostrov.

Děkujeme vám za váš zájem o nabídku úsporných mini-sloupů.

Dům, ve které při velkém zemětřesení před 1600 lety umřela spousta lidí
(a jedna mula), protože místo aby vyběhli na volné prostranství,
tak se ukryli uvnitř domu. Asi nechytali japonskou televizi. :-(

Ale rostou jim aspoň u zídky kytičky. :-)

Městské lázně s ústředním vytápěním.

Prý plavecký bazén - 9,5 m dlouhý. Tak nevím...

To je jáma, kde drtili nepotřebné stavební prvky
 - sloupy, kameny, sochy apod. - na štěrk.

Sloup hned u jámy. Možná jej zachránilo zemětřesení.

Pohled k bazilice.

 Skalní kaplička Panagias tis Vounarkotissas

Cestou z Kourionu zpět do Limassolu jsem chtěl vyzvednout kešku, ale v zahrádce seděl starý pán, tak jsem ji radši nehledal. Ale díky němu asi byla otevřená kaplička, tak jsem se dovolil a podíval se tam.

 Limassol

V Limassolu mají malý hrad a v něm výstavku - muzeum.

Tohle jsou třeba poutnické lahvičky na svěcenou vodu,

A tohle levhart na zdi.

A tady píšou, že prý svatba Davida a Michala.


Ryba! Nedá si někdo rybu?
Na terase hradu.
Chodbička na střeše.
Výhled na moře...

A na hory...

... nerbo jen tak na město.

Taky je tam vysoký sál s pěknou klenbou.

... a bubákem.

Limassolské uličky.

Nebo Lemesoské, chcete-li.

Když se ale setmí, vylézají na zdi domů všelijaké potvory.
Mravenci...

... medůzy ...

... a pekelně nadržené chobotnice!

Většina uliček je ovšem i v noci v pohodě.
 


Tedy až na dveře ozdobené usekanými dětskými ručičkami,
Noční hrad.

A to je stroj z muzea svatojánského chleba.

Žádné komentáře:

Okomentovat